Monika
Autor: Monika
21. 1. 2016 / Monika

Přemýšlím o tom, jak se představit a z ničeho nic mám v hlavě otázku, jestli to, co teď napíšu, by platilo před pár lety. Zřejmě bych v každé fázi svého života o sobě napsala něco jiného, přestože ve mně bije pořád to samé srdce. Jen míra uvědomění si života je trochu jiná, ale bez své minulosti bych nebyla tou, kterou jsem teď, a proto jsem vděčná za všechno, co jsem doposud prožila. Nyní jsem ta, která se snaží žít s láskou ke všem bytostem se stálým vědomím přítomnosti. Přiznám se Vám, nedaří se mi to úplně, vždycky a všude. Ale nejsem z toho už dávno zklamaná a dopřávám si pocit, že ve své dokonalosti jsem poklidně nedokonalá. Nebo naopak?

Vystudovala jsem Právnickou fakultu Masarykovy univerzity. Od dob ukončení studií v sobě hledám odpovědi, zda to pro mě bylo to pravé ořechové, zda jsem právo nestudovala kvůli radosti rodičů a prarodičů, protože právnickou kariéru jsem odmítla budovat hned na jejím začátku. Jenže nevěřím na to, že se věci dějí bez příčiny, a přestože jsem tolik let pochybovala, dnes vím, že mi mé vzdělání přináší obrovské zázemí, díky němuž se mohu zapřít pevně o zem a pomoci tam, kde je mě potřeba.

Deset let jsem chodila kolem pozitivního práva, až mi najednou došlo, že jediné právo, kterým se můžu a chci věnovat, je právo přirozené. Cítím silnou touhu chránit právo žen žít a rodit své děti tak, jak to cítí. Chci jim být oporou při tom, když berou odpovědnost do svých rukou a odmítají se opírat o nalomené větve. Chci ženám rozsvěcovat na jejich cestě a motivovat je k tomu, že mohou být ve svém životě šťastné, ať už stojí u plotny nebo pracují v kanceláři. 

Přestala jsem se bát žít a baví mě tím pocitem inspirovat všechny ženy kolem sebe. Letím v ladných křivkách směrem nahoru a dolů. Nechávám se unášet s důvěrou, že když spadnu, každé další dno je výše než to předchozí. Vrcholy jsou intenzivnější a dech beroucí, otevírají mi srdce a dávají mi možnost milovat ještě více. Nic v mém životě není náhoda, protože vždycky všechno, co se mi přihodí, do sebe zapadá jako skládanka. A já jen s otevřenou pusou přicházím na příčinnou souvislost mezi skutečnostmi, které na sebe zdánlivě nemohly mít vliv! Mé vzdělání mi dalo reálný základ stát pevně nohama na zemi, ale mé životní zkušenosti mi foukají vítr do plachet mé duše na moři poznání.