Jak vyrobit napařovací židličku
Autor: Martin J. Vala
6. 8. 2017 / Všechny články

Napařovací židlička (angl. vaginal steam chair, v-steam chair) je prostý nástroj na ženskou bylinnou vaginální napářku. Jedná se o židličku s otvorem v sedátku a prostorem pro cca třílitrový hrnec. Vzhledem k tomu, že bude v hrnci horká voda s bylinkami, je nutné myslet především na bezpečnost a pohodlí. Židlička musí být stabilní a natolik pohodlná, aby na ní mohla žena sedět (cca 20minut). Přestože je určená k sezení, může zároveň posloužit jako krabice, stoleček pro děti, podstavec pro pokojové rostliny, porodnice pro kočky etc. (:

 

Pro zručné chlapy, kteří jsou ochotní věnovat své ženě cca 4-5 hodin času jsem připravil jednoduchý návod, kterak židličku vyrobiti a tím ženu svou potěšiti. Na úvod musím říct, že nejsem stolař, takže pokud v následujícím postupu naleznete technologické mezery, prosím o shovívavost. Zároveň je možné, že výrobu zvládnete se správným vercajkem a stolařským grifem za podstatně kratší čas, protože ona je to vlastně jen "krabice s dírou." (:

Materiál

Tělo židličky je vyrobeno ze smrkové spárovky, kterou snadno koupíte v kutilských hypermarketech (já nakoupil v Hornbachu), případně ji můžete objednat přes internet. Můžete klidně využít i jiné než smrkové dřevo, například borovici nebo buk. Výroba z dřevotřískové desky je také možná, ale vzhledem k účelu napářky bych se jí vyhnul. V nákladech se tak můžete vejít do 800,- Kč. Pokud zvládnete přípravu spárovek z vlastního materiálu nebo použijete korpus ze staré skříně, nevyjde vás židlička v nákladech ani na stovku.

  • 2ks Smrková spárovka 1200x300mm, tloušťka 18mm (225,- Kč/ks)
  • 1ks Smrková spárovka 1000x400mm, tloušťka 18mm (249,- Kč/ks)
  • 26ks spojovací kolík 8x30mm 
  • Lepidlo na dřevo (v návodu PU lepidlo na dřevo, vodostálé, pěnící, rychle schnoucí, výrobce: SOUDAL)
  • Lněný olej

Nářadí

Běžně vybavený kutil pravděpodobně nebude mít problém s níže uvedeným seznamem nástrojů. Pokud vám nástroje chybí, zato však máte hromadu času, vystačíte si s vrtačkou, pilkou a brusným papírem.

  • Okružní pila (pro základní dělení desek)
  • Přímočará pila (pro vyřezání otvoru v horním dílu židličky)
  • Vrtačka
  • Vrták do dřeva Ø 10mm (vyřezání otvoru pro přímořarou pilu)
  • Vrták do dřeva Ø 8mm (otvory pro kolíky)
  • Excentrická nebo pásová bruska
  • Přípravek na kolíkování
  • Smirkový papír na dřevo zrnitost 40 (hrubší) a 80 (jemnější)
  • Ostrá tužka, pravítko, úhelník, kružítko
  • Ochranné brýle

Návod a výkres

↓ Při výrobě prototypu mi stačila jednoduchá skica. Dost možná by stačila i vám, ale "nějak mi to nedalo", a tak si můžete stáhnout zde. (:


Download Vaginal steaming chair (box) manual [PDF 284kB].

↓ ...nebo "lumberjack" verze (:

Pracovní postup

↓ Připravíme si pracovní prostor. Oprášíme stůl od předešlého bince nebo řádění dětí (:

 ↓ Zkontrolujeme, jestli máme spárovky správných rozměrů

↓ Zakončení spárovek mívá většnou pravý úhel, takže prověříme jen pro "klid duše".

↓ Pomocí ostré tužky a pravítka narýsujeme na dřevo linky potřebných délek. V tomto případě se jedná o zadní díl. Křížky si označíme odpadní část materiálu. Tyto značky jsou velmi nápomocné při rozhodování, po které straně rysky bude vedený řez. Dvakrát měř, jedou řež!

↓ Upevníme spárovku pomocí svorek tak, abychom mohli bezpečně držet okružní pilu.

↓ Většina okružních pil umožňuje nastavení hloubky prořezu. V našem případě nastavíme prořez na 20mm. Pokud bychom nastavili prořez příliš vysoký, bude na rubové straně řezu docházet k velkému štěpení dřeva.

↓ Při řezání prosím používejte ochranné brýle. Zejména okružní pila a excentrická bruska umí nepříjemně překvapit.

↓ Nařežeme spárovky na potřebné délky dle výkresu. Na horní díl sedátka si uprostřed narýsujeme kružnici o poloměru 95mm.
Pozn.: Na fotce vidíte narýsované tři kružnice, ale jedná se o "můj vývoj". Nakrelete jen R95mm. (R90 bylo málo a R100 zas moc). (:

↓ Pomocí vrtačky a vrtáku do dřeva Ø 10mm vyvrtáme na kraji kružnice otvor pro list přímočaré pily.

↓ Pomocí přímočaré pily prořízneme otvor.

↓ Pomocí smirkového papíru zrnitosti 40 a 80 a zavařovací sklenice (nebo kousku novodurové trubky) do hladka vybrousíme otřepy po pile a zaoblíme hrany.

↓ Hrany na rovných úsecích snadno zaoblíme pomocí excentrické brusky.

↓ Výsledkem je zcela hladká horní strana sedátka.

↓ Nařežeme a obrousíme všech pět dílů stoličky.

↓ Než začneme vrtat otvory pro kolíky, poskládáme jednotlivé díly k sobě a označíme je tužkou tak, abychom nemohli zaměnit jejich vzájemnou polohu. 

↓ Připravíme si bukové kolíky 8x30mm a vrták Ø 8mm.

↓ Dle výkresu zakreslíme středy jednotlivých otvorů. Při této práci buďte velice pozorní a díly si vždy dobře označte. Pro děrování je vhodné použít děrovací přípravek, pomocí kterého budete vrtat vždy v ose. Ideálním pomocníkem je i vrták s vymezovačem hloubky vrtání, kterým předejdete provrtání desek skrz celou jejich tloušťku. V době tvoření tohoto návodu jsem měl jen čisté vrtáky, takže jsem si požadovanou hloubku poznačil na vrtáku lihovým fixem. 

↓ Děrovací přípravek je opravdu výborný pomocník.

 

↓ Jestliže máme vyvrtány díry dle výkresu, můžeme přejít k montáži. Pomocí dvou kolíků a lepidla skolíkujeme boční a zadní stranu a kolíky osadíme spodní i vrchní díl. 

↓ Opatrně složíme jednotlivé díly k sobě. V každém otvoru musí být vždy lepidlo. Jemným poklepáním kladívka přes mezidestičku dojde k přesnému spojení.

↓ Nyní máme to nejhorší za sebou a můžeme si dát pauzu, protože lepidlo potřebuje technologickou přestávku, aby dobře zatuhlo.

↓ Židličku tedy zatížíme a necháme v klidu. Nesnažte se práci uspěchat. Správné vytvrzení lepidla je důležité pro konečnou pevnost.

↓ Pokud stejně jako já použijete PU lepidlo s pěnivým efektem, může se vám snadno stát, že vám lepidlo někde přeteče. 

↓ Tyto kapky po zaschnutí snadno odřízneme pomocí nože a přebrousíme.

↓ Pomocí brusky zkosíme stejnoměrně i všechny hrany a jemným brusným papírem přebrousíme celou stoličku. Zahladíme tím případné nerovnosti, šmouhy vzniklé při výrobě a otřepy. Je to pro ženské, musí to být fajnové. Ty zbytečné problémy, kdyby se tříska dostala kam nemá :D.

↓ Poslední operací je napuštění dřeva lněným olejem minimálně ve dvou vrstvách. Zbytku pilin a dřevěného prachu se snadno zbavíme ofouknutím stlačeným vzduchem, nebo metličkou. Olej nanášíme pomocí hadříku po malých dávkách, aby jej dřevo stačilo vpíjet. Nemůžete nic pokazit, pokud sedátko napustíte i čtyřmi vrstvami oleje.
Pozn.: Pokud plánujete židličku zdobit barvou nebo lakovat, napuštění olejem vynechte. Pokud máte svůj osvědčený způsob "skin friendly" napouštění dřeva pomocí včelího vosku, kokosového másla nebo esence z patnácti druhů čínských bylin, směle do toho.

↓ Po zaschnutí je napařovací židlička připravena k použití.

Pokud chcete napařovací židličkou "povýšit" na domácí napařovací saunu, můžete využít zbytek spárovky k výrobě předních dvířek, které zajistí, aby teplo z bylinek mohlo stoupat pouze nahoru.

 

 

Doufám, že se vám výroba židličky zdaří a uděláte radost někomu blízkému. Nezapomeňte, že bylinná napářka je moc prima i pro chlapy (jo, zní to divně, ale je to tak (:), zkuste to.

Pokud byste v návodu našli nějakou chybu nebo nesrovnalost, budu rád za upozornění martin@sebevedomarodina.cz. 

 

Děkuji.

Zdar vaší práci přeje... 

 

Martin Vala "Hokȟá Ská"

 


 

↓ PS: Pokud si troufáte na výrobu složitější a elegantnější verze židličky pro bylinnou napářku. Návod na níže uvedenou verzi si můžete stáhnout zde.

Dlouhá cesta autem s dětmi

Jen, co jsem nasedla do auta, bylo mi zle. Občas se mi to stává, ale tentokrát jsem nemohla jen tak zavřít oči a pokoušet se to zaspat. Vedle mě seděl Mariánek, který se na náš odjezd pořádně 2,5 hodiny vyspal v šátku při procházce a nechápal, proč by měl nyní sedět připoutaný v sedačce. A tak na místo, abych tiše dřímala a tlumila svůj žaludek na vodě, musela jsem kojit a bavit ho, aby neplakal. Místy jsem cítila, jak mi dochází energie. Už mi nešlo ani mluvit, a tak jsem jen tupě seděla a poslouchala, jak si s pláčem stěžuje. "Já to nezvládnu, už to nedávám!", projela mi hlavou myšlenka jako blesk a stejně jako úder blesku mi píchla o srdce.

 
Cesta domů byla samá objížďka, prodlužovala se, a dvojčata byla na sebe, asi z nudy a taky z toho, že vycítila mou nepohodu, pěkně zlá. Ke kňourání miminka se tak přidal i pláč a křik dvojčat.
Cítila jsem, jak to vě mně vře, jak už to dál nesnesu, ale nebylo, kde utéct. Občas jsem na kluky zakřičela, aby toho nechali, povyhrožovala jim, což je nasupilo ješte víc a mě v jejich očích ponížilo, protože mě mají prokouknutou a ví, že své výhružky většinou nesplním. Ach jo.
 
Zachránil nás Martin, kterého napadlo zastavit u obchodu a nakoupit, co kdo má rád a najít místo pro piknik. Když jsme jej našli a v trávě natáhli deku, nechali děti poběhat, trochu se mi ulevilo. Možná mi pomohlo opustit prostor auta, ze kterého ještě před pár minutami nebylo úniku a kde mi nebylo dobře. Dětem se taky ulevilo. Pauza bodla nám všem.
 
Tak to funguje se vším v životě. Chilka pauzy, utvoření si odstupu a hned vidíme, co jsme předtím měli před nosem a vidět jsme nemohli.
 
Po pikniku jsme pokračovali znovu směr domov, Mariánek usnul a chvilku na to, zavládl klid i v zadní řadě u kluků. Já složila pod hlavu mikinu a v tichu zavřela oči. Neusla jsem hned, hlavou se mi honilo, jak to udělat, abych byla pro své děti ještě lepší máma a nemusela jim vyhrožovat, když už nevím kudy kam. Však to znáte, pořád všichni přemýšlíme, jak věci dělat lépe. Napadlo mě, že stále hledám nějakou konstantu, která by mi umožnila udržet harmonii v domě a kterou bych si to zjednodušila. Jenže taková asi fakt není. Snad jen kombinace lásky a trpělivosti. Jenže to prostě furt nejde mít sílu ve chvíli, když je vám zle. Když nemáte kde brát.
 
A tak se uchylujem k výkřikům do tmy v podobě výhrůžek "buďte už konečně ticho, jinak...", což má za následek, že někdo poslechne, někdo šeptá a někdo pokračuje ve křiku. Nefungujete to! Mají totiž pocit, že se jich to netýká a že to říkáte tomu vedle. Znáte to:"kdo to byl" a odpověď "to já ne, to on".
 

Zázračné zjednodušení života se zase nekoná, protože my rodiče si musíme cestičku k našim dětem vyšlapat úplně poctivě a ke každému z nich jinou a různě klikatou, dokonce i když nám není zrovna do zpěvu.

 

Když pojedete na prázdniny v autě plném neutahatelných KDYUŽTAMBUDEMáků, vzpomeňte si, že nefunguje k nim mluvit jako ke skupině, když je ta skupina rozhádaná a navzájem se požďuchujou, nýbrž ke každému zvlášť, protože každý z nich tam sedí sám za sebe, stejně jako vy. A snažte se být trpěliví. Často vystartujem kvůli nedostatku energie, a potom nás to mrzí a lepší než hojit rány je si je navzájem nezpůsobovat. A pokud to už nejde, zastavte auto i sebe a dejte si pauzu.

 
Ano chce to sebrat všechnu sílu světa, ale potom budete mít lepší pocit, ze kterého se se vám rázem udělá dobře, jak jste to skvěle dali.
 
 
 
 
 
Autor: Monika Valová
11. 7. 2018 / Články nad patičkou
Nech život plynout, prožívej

Porody mých dětí a žen, které jsem doprovázela mi ukázaly jednu velkou životní moudrost a tou je, že nikdo nám nemůže ve skutečnosti pomoci více než my sami. Porod je totiž stejně nevyhnutelný jako smrt, neutečete před ním. Můžete jej prožít nebo prostě jen přežít. Pokud přežijete, zanenechá to ve vás bolest. Se kterou se ovšem dá následně pracovat a celý proces zhojit. Ale stojí vás to sílu. Pokud rodíte s podporou, tedy zázemím a s pocitem bezpečí, nepředáváte odpovědnost nikomu jinému, máte svůj porod ve svých rukou. Totéž se dá použít paralelně v jakékoliv životní situaci.

Cokoliv nás v životě potká, vyvolává reakci naší mysli a našeho těla. Nic nepřichází jen tak a nic jen tak neodejde. Pokud necháme za sebe rozhodovat a nejsme schopni převzít odpovědnost, učinit rozhodnutí, přijde někdy něco jiného, aby nás donutilo to konečně udělat. Třeba nemoc.

Jak říká Mudr. Hnízdil "nemoc je informace", ale nejen nemoc, také mezilidské vztahy. Není náhoda, že si do života přivoláme lidi, kteří s námi neladí, je to pro nás výzva, nějak se k tomu postavit a poučit se. A někdy je to tak nepříjemné, že byste raději přestali dýchat a zavřeli oči a hráli mrtvé brouky. Jenže to nepomůže, protože byste se stali v té situaci bezbrannými. Tzv. by vás to semlelo. A časem by přiletěl jiný dravec, který by vás sezobl.

Nechat život plynout neznamená se podvolit, znamená to vědomě prožívat životní situace a přijímat to, co k nám chodí jako součást naší cesty a byť je to nepříjemné, smutné nebo bolavé, může nás to nakonec posílit a nasměrovat správným směrem.

Pokud máte pocit, že to sami neustojíte, najděte si někoho, kdo vás podpoří, ale nenechte nikoho, aby za vás něco vyřešil.

Autor: Monika Valová
26. 6. 2018 / Články nad patičkou
Uvolnění porodních cest - bylinná napářka před porodem a při něm

Ke zpracování tohoto tématu jsem se chystala několik měsíců. Bylo zapotřebí, aby pro něj uzrál čas, abych nejprve získala vlastní zkušenosti, a poté se o ně mohla podělit. Většina informací v tomto článku je tak původních a dosud nepublikovaných. Jsou podloženy prožitky žen, které bylinnou napářku jako nástroj k uvolnění porodních cest použily. Domnívám se, že tento článek bude užitečný nejen pro nastávající maminky, ale zároveň pro porodní asistentky a duly, které mohou využít napářku jako přípravu svých žen k porodu.

 

Možná si říkáte, jak je možné, že nyní čtete článek o využití napářky v těhotenství. Všude se přeci píše, že v těhotenství se nedoporučuje. Pravdou je, že v prvních 38 týdnech těhotenství je opravdu napářka kontraindikována. Výjimkou jsou poslední týdny těhotenství, při kterých již nehrozí, že by bylinné teplo zásadním způsobem zasáhlo do přirozeného vývoje plodu, neohrozí nidaci oplodněného vajíčka díky možné redukci děložní sliznice a za žádných okolností nezpůsobí potrat.

Výjimkou z obecného zákazu napařování v těhotenství je tedy zralé těhotenství.


Pokud se žena přiblíží ke stanovenému termínu porodu, může si od ukončeného 38. týdne těhotenství dopřát hřejivé teplo bylinné napářky za účelem uvolnění porodních cest. Od tohoto týdne se totiž jedná o termínové těhotenství a miminko je považováno za donošené, proto je zcela v pořádku, když mu žena začne připravovat cestu ven.

Bylinná napářka může zpříjemnit poslední fázi těhotenství a ovlivnit průběh porodu díky hlubokému uvolnění, teplu a účinkům bylin.

Vhodně zvolené bylinky mohou pomoci likvidovat nežádoucí bakterie a kvasinky, na které mnoho žen v těhotenství trpí. Pomáhají tak udržet poševní mikroflóru ve vyváženém stavu, a zároveň mají pozitivní účinek na porodní cesty a plynulý průběh porodu.

Samotná teplá pára z napářky má vliv na změkčení tkání hráze, která se díky tomuto stává poddajnější a elastičtější. Konečně pro dosažení stejných účinků, porodní asistentky nahřívají hráz při porodu.

Předporodní napařování, může díky výše uvedeným účinkům uspíšit porod, a to je také důvod, proč je do 38. týdne těhotenství kontraindikováno.

Pokud žena trénuje s epi-nem, může si dopomoci ke kýženým výsledkům právě tím, že si před cvičením nahřeje napářkou hráz. Je dost pravděpodobné, že tím předejde drobnému poranění či oděrkám, které se při cvičení s epi-nem nebo aniballem objevují.

Napářka uvolňuje svaly pánevního dna, zvlhčuje a připravuje porodní cesty, a také pomáhá tělu zkracovat děložní čípek, pootevírá tedy „bránu“ k vytouženému miminku.

 

V případě přenášení je napářka jemnou, neinvazivní a bezpečnou technikou na vyvolání porodu. Samozřejmě nefunguje 100% jako kouzelná hůlka. Pokud ještě nenastal ten pravý čas, tak porod nevyvolá, ale pomůže k němu ženu připravit.

Relaxace, meditace a vizualizace...

Před porodem, více než kdy jindy, žena ocení relaxační účinky napářky, pomocí kterých uvolní své krásné těhotné tělo a umožní pustit strach z porodu. Naladí se na sebe i miminko, a protože bude dobře jí, bude dobře i jemu.

Při procesu napařování může žena vizualizovat, jak teplo postupně prostupuje do jejího těla, dostává se k čípku, který jemně pohladí, pootevře a pokračuje dále k miminku, kterému ukáže bezpečnou cestu ven. A také to, že venku je stejně teplo jako uvnitř, protože láskyplná náruč jeho maminky je stejně hřejivá a bezpečná jako její děloha. Tuto vizualizaci lze použít také na začátku porodu jako rituál otevírání porodních cest.


Více než kdy jindy platí pravidlo, že napařování musí být příjemné, to znamená jemné teplo, vhodně zvolené bylinky, hezké prostředí, svíčky, hudba, intimní atmosféra.

Když začnou kontrakce a žena si není jistá, zda se jedná o poslíčky nebo začínající porod, může také použít napářku. Zvláště tuto možnost uvítá, pokud nemá doma vanu.

Pokud se porod během fáze otevírací zastaví nebo hodně zvolní, napařování v tento okamžik pomůže ženě uvolnit se a znovu nastartuje kontrakce. Odtok plodové vody není po poradě s porodní asistentkou kontraindikací.

O napařování ke konci těhotenství se ve své knize Zdravé těhotenství, přirozený porod zmínila také známá německá porodní asistentka Ingeborg Stadelmann. Radí v ní ženám používat parní sedací koupele, jak napářku nazývá, v termínovém těhotenství. K napařování doporučuje senné květy, se kterými já osobní zkušenost nemám, proto jsem namíchala vlastní kombinaci bylin.

 

Do směsi na Uvolnění porodních cest, kterou si můžete koupit na stránkách steamy.cz, jsem vybrala tyto bylinky: Maliník, Mateřídoušku, Levanduli a Měsíček.

Maliník mě doprovázel nejen několika měsíci mého těhotenství, ale také dlouho po porodu. Velmi jsem si ho oblíbila. Nejenže pomáhá porodním cestám v přípravě na porod, může nabudit dělohy k tréningu stahů, ale také posiluje imunitu. Nevadí miminku v bříšku ani novorozeňátku při kojení. Po porodu zmírňuje krvácení, urychluje zavinování dělohy a pomáhá rychleji pročišťovat porodní cesty.

Mateřídouška je bylinka, která osvěží těhotnou duši a pomáhá zrychlit druhou dobu porodní.

Levanduli jsem do směsi přihodila hlavně proto, že bych dala ruku do ohně, že její vůni milují snad všechny těhotné ženy. A víte proč? Protože nás uklidňuje a zmírňuje úzkostné stavy, a to je přesně to, co v těhotenství a během porodu potřebujeme. Zároveň má desinfekční účinky.

Měsíček zase působí proti kvasinkovým infekcím, které bohužel, jak už jsem zmínila výše, těhotné ženy často trápí. Díky tomu, že kvasinky narušují tkáň, může v důsledku jejich přemnožení, dojít během k porodu většímu poranění.

Všechny bylinky, které jsem vybrala do své směsi „Uvolnění porodních cest“, jsou pro miminko neškodné a pro ženu přínosné. Doporučuji je před porodem používat s napářkou 2x až 3x týdně.

Pokud by žena potřebovala během porodu přivolat kontrakce, může k této směsi bylin přidat také skořici.

Určitě je důležité zmínit radu Ingeborg Stadelman, aby napářku nepoužívaly ženy, které mají v oblasti vulvy v těhotenství křečové žíly. Zvažte ji také bedlivě, pokud cítíte přemnožení kvasinek v pochvě. V tomto případě totiž nelze s jistotou tvrdit, jestli vám pomůže nebo uškodí. Mě osobně už jednou s kvasinkovou infekcí pomohla, ale obecně se uvádí, že se při ní nedoporučuje.

Jedna z prvních našich porodních asistentek, která napářku používá a ženám doporučuje je Zuzana Švancerová. Poprosila jsem ji o spolupráci, a také sdílení svých zkušeností s předporodním a porodním napařování, které bude postupně také zveřejňovat na svém webu dotekyzrozeni.cz

 

Zuzka píše:

Těhotným ženám napářku doporučuji zhruba půl roku. Dřív jsem jim o ní jen říkala, v podstatě jsem předávala jen informaci od Ingeborg Stadelman. Dneska už ji používám i sama na sobě a nepochybuji o jejích účincích.

V poslední době napařovalo asi 6 mých klientek. Jedna z nich napařovala asi týden a moc si to pochvalovala. Jako prvorodička porodila dost rychle a poranění bylo minimální. Samozřejmě, že to záleží také na spoustě jiných faktorů. Masírovala hráz, cvičila s epi-nem, nahřívala jsem jí dlouhou dobu hráz během porodu… Každopádně věřím, že napářka ji pomohla změkčit hráz, prohřát se a celkově se naladit a uvolnit. V napařování pokračuje i po porodu.

Druhá z žen, byla třetirodička. Provedla si napářku jen jednou. Po ní šla spát a za chvíli se rozběhl porod, porodila zhruba za 3 hodiny. Měla však rychlé i předešlé porody.

Další žena má termín porodu v únoru. Když jsem byla u ní a napařovala na stoličce, na které jsem jí udělala pohodlí, tak to bylo fajn. Zkoušela to poté i sama, ale na provizorním sedátku, které ji tlačí, takže pocity sice příjemné, jen to sedátko kazí dojem. Má však po prvním porodu nástřih a rupturu až ke konečníku, kterou ji museli v narkóze zašít a udělat plastiku), takže u ní si myslím, že je velice důležité, aby se celá uvolnila a jizva byla měkká.

Když jsem napařovala ženy v průběhu porodu, bylo jim to velmi příjemné. 

Abych to shrnula, myslím si, že bylinné napařování je úžasné. Žena se zklidní, zastaví, naladí sama na sebe, prohřeje a opečuje svou vnitřní ženu. A když se o tuto svou vnitřní bohyni stará, tak se probudí, ožije a celá žena se rozzáří a rozkvete.

 

A jaké jsou konkrétní zkušenosti žen, které používaly bylinnou napářku před a během porodu:

Osobně jsem ti vděčná za doporučení napářky, využila jsem ji 1 - 2x týdně před porodem a zatím 1x po porodu (po 14 dnech po ustání očistků, pro "dočištění"). Cca 20 min. napařování bylo pro mě vždy chvilkou pro sebe samu (nebo vedle partnera u filmu,...) ke zklidnění a relaxaci, zároveň krásně změkčení lůna před zaváděním Aniballu. Miluju teplé masáže a jiné nahřívání (např. termoforem), takže to byla pro mě trochu slast. S kapkou éterického oleje levandule nebo i teatree mírná přírodní desinfekce intimních partií. Za mě je to příjemná užitečná praktika nejen v souvislosti s porodem.

Petra

(pozn. autorky článku – éterické oleje se vzhledem ke své síle a koncentraci nedoporučuje při napařování používat)


 Má první předporodní napářka předčila očekávání! Chvíli mi sice trvalo, než jsem našla ideální polohu a teplotu, ale pak to bylo labůžo! Vnímala jsem, jak porodní cesty a pánevní dno teplem relaxují. Hezky jsem si odpočinula a zvědoměla svoji ženskost. Nyní po porodu je to tak příjemné, že si napářku dopřávám několikrát týdně.

Eliška


Předporodní napářku jsem vyzkoušela 5x. Poprvé na začátku 40. týdne těhotenství, naposledy ve 41. týdnu těhotenství asi 5 hodin před porodem. Napářka mě vždy uvolnila a příjemně prohřála. V první době porodní mě utvrdila v tom, že se nejedná o poslíčky, ale naopak kontrakce mírně zesílily. Vřele doporučuju.

Michaela


Praskla mi voda, ale porod nikam nepostupoval. Přes kontrakce Linda zůstávala vysoko v porodních cestách a já se neotevírala. Rodila jsem ve Švýcarsku. V době těhotenství jsem měla několik návštěv a konzultací s porodní asistentkou, se kterou jsme se dohodly na co nejpřirozenějším porodu.
Když už bylo 12 hodin od prasknutí vody a vana ani sprcha nepomáhaly, ani chození ze schodů a procházky po areálu, přišla fyzioterapeutka a trošku jsme cvičily. Ukázala mi čapí chůzi, ale Linda stále vyčkávala pěkně nahoře. Každá směna přišla s dalším nápadem. Třeba klyzma. Ale ani to nepomohlo, navíc nebylo potřeba, protože jsem se vyčistila sama už během noci. Pak další směna vymyslela, že kromě homeopatie zkusíme porodní napářku.
Nevím přesně, jaké byliny v ní byly. Voda byla v podložní míse, která pasovala do WC. Takže jsem seděla na toaletě, a nahřívala porodní cesty. Bylo to velmi příjemné. Řekla bych, že nejlepší část doby otevírací. U toalety bylo velké madlo. Za které jsem se při kontrakcích mohla držet a vydýchávat. Příjemné teplo se mi valilo do celého těla. Vůně bylin byla (a je pro mě vždy) velmi relaxační a uklidňující. 
Další výhodou bylo, že jsem seděla na WC. Takže porodní asistentka říkala, že v klidu můžu vykonat potřebu.
Škoda, že jsem netušila, že existuje i poporodní napářka. Protože bych si ji určitě dělala dále. Protože byla pro mě krásnou zkušeností u porodu.

Barbora


Moc ráda bych se s vámi podělila o svou zkušenost i já sama. Napařovala jsem už dlouho před otěhotněním a vlastně mi během těhotenství napářka hodně chyběla. Kromě toho, že pro mě vždy byla rituálem spojeným se sebeopečováváním, opět jsem začala trpět na mykózy, se kterými jsem už díky napařování před otěhotněním neměla problém. Psala jsem články o napářce, rozšiřovala o ní povědomí mezi ženami, začala podnikat s napařovacími pomůckami a denně odpovídala ženám na otázky týkající se napářky, žila jsem napářkou, ale sama jsem vlastně paradoxně napařovat nemohla. Když jsem si po 8 měsících sedla nad teplou páru, moje srdce se zatetelilo radostí. Úplně mě překvapilo, jak je to doopravdy příjemné! Před porodem jsem to stihla jen jednou. Pár dní na to jsem prožila nádherný porod bez poranění. Pokračovala jsem poté i v šestinedělí, během kterého mi napařování pomáhalo se rychleji vyčistit a regenerovat svaly pánevního dna.

Nyní je mým velkým snem umožnit ženám porodní napařování v porodnicích v České republice. Vím, že to není zrovna snadný cíl, ale věřím, že každá žena, která pracuje jako porodní asistentka, po vyzkoušení bylinné napářky, sama uzná, že je to přesně ten typ péče, který k opečovávání ženy u porodu patří.

 

Přeji vám, aby vám byl můj článek ku prospěchu.

S láskou…

Monika

Pokud je vám můj text zdrojem inspirace, jsem velmi ráda. Kdybyste jej chtěla šířit na svých stránkách nebo kdekoliv jinde, prosím o sdílení celého textu s uvedením autora.

Dočetli jste až sem a nevíte, jak na to? Více informací o tom, jak si připravit bylinnou napářku naleznete zde.


Ilustrace: Yveta Anna Kroupová pro Steamy / Grafika: Martin J. Vala 

 

Autor: Monika Valová
14. 2. 2018 / Články nad patičkou