Martin
Autor: Martin Vala
23. 9. 2015 / Martin
23. 9. 2015 / Martin
Ahoj ty, který jsi zárověn já, ať už o tom víš nebo ne. Co tě sem přivádí? Je to snad zvědavost? Chtěl by sis odnést informace o mém současném životě? Jsi zvyklý vnímat toto "vědění" jako podstatné? Je pro tebe opravdu důležité, kde jsem chodil do školy, jak se jmenovali mí učitelé, kolik knih jsem přečetl a ve kterém roce se začalo probouzet mé vědomí? Jestli jsem pro tebe zajímavý svou sbírkou diplomů, nebo tím, že znám pro tebe atraktivní celebritu v oboru, který tě zajímá? Hledáš snad srovnání mezi tebou a mnou, aby ses mohl vymezit pro případ, že se na něčem neshodneme? Máš potřebu si mě někam zařadit, aby sis ověřil, zda jsem pro tebe bezpečný? Z jakého důvodu může být směrodatné, zda máme něco společného a v čem se odlišujeme? Nebo sis zde přišel ověřit mé kompetence, tedy přikládáš váhu papírům a razítkům? Kdo tě naučil takto přemýšlet? Byli to tví rodiče, tví učitelé, nebo snad přátelé?
Snaha zjistit kdo jsme, kým jsme, je přirozená a mám pro ni porozumění. Když budeš pátrat dostatečně hluboko, zjistíš, že má matka je i tvá matka a můj otec je tvým otcem, a to je to jediné, co by nás mělo opravdu zajímat, protože tím se dozvídáme vše. Pokud se nyní cítíš dotčený, nebo je pro tebe představa naší rovnosti a propojenosti těžko přijatelná, objímám tě, protože i já jsem stále takový. Často zažívám velký nesoulad mezi mnou a všeprostupující jednotou, která nás všechny vnímá jako rovno-cenné. Takže ano, i já jsem jako ty. Milující i chybující.
Přišel jsi zjistit kdo jsem, dám ti tedy nejlepší odpověď, jaké jsem schopen. Jsem svobodná lidská bytost, velmi tvořivá a ve své podstatě usilující ve svém záměru o nejvyšší možné souznění a harmonii. Učím se souladu se světlem, které skrze mne proudí a těší mne, když vidím životadárné následky. Vědomí, že se tohoto procesu účastním mne naplňuje štěstím. Miluji tě, a pokud ti to tak nepřipadá, zřejmě máme pro sebe navzájem dary, které touží být předány.
Z mé minulosti mám bohužel zvědomělé jen střípky, které jsou řešeny v mém současném životě, takže tě nemohu oslnit příběhy staršími více než 25 tisíc let, protože jsem zatím nenašel způsob, jak je přenést do slov.
Mohl bych ti ale vyprávět o tom, jak mi vědění zamklo ústa na mnoho tisíc oběhů, nebo jaké to je, když tě zabijí za to, že projevíš svou přirozenost. Mohu ti vyprávět jaký je boj s přesilou, a porážka se ctí následkem zrady a zbabělosti, ale stejný přiběh bys slyšel z úst horníka, který se netrápí smrtí v závalu, ale proto, že mu jeho otec nepožehnal do života. Mohu ti vyprávět jaké to je, z lásky převzít bolest milované ženy a umřít pro ni, nebo jak bezzubý a na duchu ztracený se cítí voják, který nemůže položit život za bezpečí svých blízkých, ale za zlovůli mocných bezmocných. Mohu ti vyprávět, jaké to je svobodně tvořit, aniž by ti záleželo na výsledku, nebo jaké to je, když se miluješ s bytostí, která tě provází mnoho tvých životů. Vím jaké to je, když zaměníš dvojčatům jména jen proto, abys ukojil svou ambici a co to přináší, i o laskavé cestě k nápravě.
Žiju energii velké rodiny a přesto nezapomínám ani na děti, které se nám nenarodily. Můj život je příběh, kouzelný, jedinečný, nekonečně bohatý, barevný a krásný, stejně jako ten tvůj. Já jsem ty, a ty jsi já. Tím jaký jsem, nenahraditelně doplňuju část dokonalého celku, a vím, že i ty jsi dokonalý.
Rád naslouchám příběhům lidských srdcí a s vděčností se dělím o vše, co skrze mne proudí na tento svět, tak aby harmonie prosoupila všechny naše vztahy.
